AFRIKA - křížem krážem






11. 12. a 12. 12. 2010 jsme prožili poslední setkání roku 2010, které se neslo v duchu afrických rytmů. Co všechno jsme zažili na africkém setkání? V Českém muzeu hudby jsme prožili „Cestu kolem světa za 120 minut“, v Pražské komorní filharmonii nás čekaly africké bubny djembe (džembe), relaxační hlasohrátky a výtvarný workshop. Tímto setkáním jsme splnili také přání rodičům. Společně s dětmi se účastnili všech workshopů. A protože to bylo poslední setkání, vánočně jsme všechny prostory vyzdobili a připravili vánoční pohoštění. V muzeu hudby jsme zjistili, že africký pozdrav – svahilsky je (saly bonany), (go) znamená tleskat a je to jazykem (zulu). Kolikrát chci zatleskat tolikrát řeknu (go). Někteří z nás věděli, že v Africe je řeka Nil a žijí v ní krokodýlové. Naučili jsme se, jak takového krokodýla ulovit, aniž by nám ublížil. Hráli jsme na nástroje, zpívali jsme, tleskali, dupali a hráli na tělo. „Navštívili“ jsme také Asii, kam jsme pluli po lodičce (origami).
Každý z nás si zahrál na djembe, někdy se jim říká i tamtamy. Dokážeme zahrát basový tón (uprostřed bubnu) a potom vyšší tón, který se hraje na okraji bubnu. Zkoušeli jsme zabubnovat své jméno a některé základní rytmy. Mezi nimi bylo i znamení pro začátek a konec hraní. Poslechli jsme si skladbu, kterou nám zahráli naši lektoři a kdo chtěl, mohl se k nim přidat nebo na hudbu zatancovat. Už víme, že djembe jsou z jednoho kusu dřeva a používá se na ně kůže ze zebry. Zaujalo nás, že domorodcům je úplně jedno, jak jejich buben vypadá. Jestli je poškrábaný, nalomený nebo nemá žádné ornamenty. Prostě hrají na cokoliv. Ve výtvarné dílně děti vyráběly z Fima, keramické hmoty a samotvrdnoucí modelíny, šperky. Pro méně zdatné byly připraveny korále, které děti kombinovaly a navlékaly. Náušnice i přívěšky se moc povedly. Měli jsme k dispozici různá vykrajovátka, nožíky a hlavně svoji vlastní fantazii. Šperky se nakonec upekly a naše lektorky je dokončily pomocí drátků a provázků, abychom je mohli nosit a nebo darovat.
Originální prožitkovou hlasovou dílnu vedla Lucie Hawa Goldin, choreografka, tanečnice a zpěvačka skupiny Yellow Sisters. S Lucií jsme se naučili, že se nemáme svého hlasu bát a používat ho. Vyzkoušeli jsme rozličné experimenty s hlasem a ponořili se do hledání originálních způsobů vyjádření melodie a rytmu. Děti i rodiče prostřednictvím rytmických afrických písní společně objevovat kouzlo improvizace. Hlasem jsme napodobili spousty zvuků a uvolnili se. Tímto setkáním děti získaly nové poznatky a zkušenost z oblasti hudby a pro rodiče to byl úžasný relaxační den.



