Balász Adorján
violoncellista, zástupce koncertního mistra
Jak jste se stal muzikantem?
U nás doma pořád zněla hudba, moji rodiče sice nejsou muzikanti, ale ze záliby dodnes hrají - táta na flétnu, máma na housle. Na cello jsem začal hrát v šesti letech.
Odkdy a proč hrajete právě v PKF, jak vás práce v tomto orchestru ovlivnila?
Hned po diplomce jsem slyšel o konkurzu v PKF a myslel jsem, že to stojí za pokus. A dopadlo to tak, že jsem od roku 2000 členem orchestru.
Vryl se vám některý koncert s PKF do paměti?
Asi nikdy nezapomenu na těch pár příležitostí, když jsme hráli s Marthou Argerich, nebo na koncert v Římě, kdy bedna s koncertními botami nedorazila včas a my jsme koncert odehráli v civilních, a také sportovních botách.
Co je pro vás příjemného, a co naopak obtížného na zahraničních turné?
Rád poznávám cizí města, kraje a lidi, a taky rád pozoruji odlišné reakce publika v různých zemích.
Hrajete také komorní hudbu a jakou?
Jistě, že hraju! V různých obsazeních. A jakou? Jen krásnou.
Jakou hudbu posloucháte doma / v autě / kdekoli jinde?
Taky jen krásnou a dobrou bez ohledu na žánr.
Jak nejraději relaxujete?
Spím. A když ne: filmy, knížky, příroda, sauna, casino, rodeo... atd.
Jaký je váš oblíbený film či kniha?
Fanny a Alexandr, Bob a Bobek. A knihy: Čeština pro samouky, Dostojevskij, Bulgakov, Böll, Vonnegut a maďarská literatura.
Jste sportovním fanouškem, jaký sport je vaším oblíbeným?
Stolní tenis, stolní fotbal a stolní sumo.
