25. jubilejní sezona
DOTKNI SE ZVUKU
vyhledat

Sedmý koncert Orchestrálního cyklu (A) orchestru PKF – Prague Philharmonia nabídne nejen další český debut, ale také „krále koloratury“, britského tenoristu Jeremyho Ovendena. Jeremy Ovenden spolupracoval s velikány jako Sir Simon Rattle, Daniel Barenboim, Riccardo Muti či Nikolaus Harnoncourt. Žák legendárního Nicolaje Geddy a tenorista „s úžasnou virtuozitou“ (The Independent) zazpívá pod taktovkou dalšího Brita Roryho Macdonalda poslední orchestrální písňový cyklus Benjamina Brittena. Svá Nokturna věnoval autor jedné z nejznámějších femme fatale 1. pol. 20. století, Almě Mahler. 

Ve druhé polovině koncertu pak na posluchače čeká opravdová hudební lahůdka. Třetí symfonii Ludwiga van Beethovena – Eroicu – označil nedávný průzkum britského časopisu BBC Music na základě názoru 150 dirigentů z celého světa za nejlepší symfonii všech dob. V neděli 25. února ji budete moci slyšet v opravdu špičkové interpretaci orchestru, který je v tomto repertoáru jako ryba ve vodě. V neděli 25. února od 19.30 ve Dvořákově síni Rudolfina.

Český debut Roryho Macdonalda

Rory Macdonald je dalším z mladých objevů, které letos v sezoně přestaví PKF – Prague Philharmonia. Přes své mládí má již za sebou hostování u významných světových orchestrů: BBC a Královské filharmonie v Londýně, Royal Concertgebouw Orchestra, Londýnské, Nizozemské a Bergenské filharmonie, Filharmonie Oslo, BBC Symphony, BBC National Orchestra of Wales and the Hallé, Orchestre National du Capitole de Toulouse ad. Spolupracoval s Královskou operou Covent Garden, Sydney Opera House, San Francisco Opera, ENO, Lyric Opera v Chicagu ad. Hudbu studoval na Univerzitě v Cambridge a paralelně absolvoval také letní Dirigentskou akademii v Aspenu pod vedením Davida Zinmana a Jorma Panuly. Po absolvování studií působil dva roky jako asistent Ivána Fischera v Budapest Festival Orchestra (2001–2003) a Sira Marka Eldera v Hallé Orchestra (2006–2008). Byl také členem Jette Parker Young Artists Programme fungujícím při Královské opeře Covent Garden v Londýně (2004–2006), kde úzce spolupracoval se Sirem Antoniem Pappanem.

Benjamin Britten – génius hudby 20. století

Nokturna op. 60 z roku 1958 jsou jedním ze čtyř písňových cyklů, které Britten napsal s velmi konkrétní představou umění a barvy hlasu svého celoživotního partnera, tenoristy Petera Pearse. Věnování díla nicméně v tomto případě zní Almě Mahlerové, někdejší manželce skladatele, kterého Britten ctil jako jednoho ze vzorů. Doprovod je omezen na smyčce a sedm sólově traktovaných nástrojů (flétnu, anglický roh, klarinet, fagot, harfu, lesní roh a tympány). Tématem sofistikovaně vybraných různorodých textů, ale jednolitě působícího cyklu je spánek a temnota. Nokturna představují Brittena jako senzitivního hudebníka a mistra krásného propojení slova a hudby. Britského klasika vnímáme dnes jako syntetika moderny a tradic, umírněného novátora, výrazného melodika a umělce s mimořádnou zvukovou představivostí, dotýkajícího se velkých témat a přesvědčeného o tom, že umění musí být užitečné.

"Všechny dny pro mne jsou noc, když tě nevidím,
a nocí jasný den, když tě v snách spatřit smím..." 

 

Benjamin Britten: Nokturna
Text: William Shakespeare: Sonet XLIII
překlad Jan Vladislav

za podpory
generální partner
hlavní partner
generální mediální partner
hlavní mediální partner