Upozornění
Z důvodu tiskové konference bude 18. června kancelář PKF uzavřena.
Pražská komorní filharmonie je špičkový orchestr, který pořádá koncerty vážné hudby v rámci své abonentní sezony v Praze, účastní se hudebních festivalů v celé České republice a pravidelně vystupuje v zahraničí.
Pražská komorní filharmonie vznikla v roce 1994 z iniciativy světově proslulého dirigenta Jiřího Bělohlávka a pod jeho vedením se rychle vypracovala v jeden z našich nejlepších orchestrů a získala renomé v zahraničí. Dokladem toho je dlouhodobý úspěch u posluchačů i kritiky a také řada nahrávek pro přední hudební vydavatelství. Současným šéfdirigentem PKF je Jakub Hrůša.
Věkový průměr hráčů činí 34 let. Mladý duch orchestru se odráží v zaujetí a nasazení, s jakým vystupuje na koncertech doma i v zahraničí.
Aktuálně
Pražská komorní filharmonie mění název a korporátní design; cílem je ujednotit styl a vyjádřit ideu
Orchestr s pověstí jednoho z nejšpičkovějších hudebních subjektů u nás, Pražská komorní filharmonie, přistoupila na prahu své 20. koncertní sezony 2013-2014 ke změně názvu a vizuálního stylu. K takovému markantnímu kroku v oblasti své korporátní identity se společnost rozhodla vůbec poprvé ve své historii. Filharmonie v novém názvu spojila dva stěžejní prvky: původně neoficiální zkratku PKF, která se během let nesmazatelně vryla do povědomí veřejnosti, a název užívaný pro zahraniční styk – Prague Philharmonia. Výsledkem této fúze se stalo nové praktické označení PKF – Prague Philharmonia. „Změna názvu společnosti je především reakcí na složitou situaci užívání české a anglické verze původního jména na domácí půdě a v zahraničí a rozdílnost v jejich doslovném významu. Oproti českému označení Pražská komorní filharmonie bylo pro zahraniční styk užíváno tvaru Prague Philharmonia, jež mnozí zejména v zahraničí v souvislosti s českou verzí často neinterpretovali správně. Nové pojmenování PKF – Prague Philharmonia, jež si ve všech jazykových mutacích zachovává stejný tvar a tentýž obsah, vnímáme jako elegantní řešení této problematiky,“ vysvětluje pohnutky ke změně názvu ředitel filharmonie Radim Otépka a dodává: „Za touto významnou změnou však stojí ještě další fakt, který je třeba zmínit – od roku 1994, kdy byla založena, prošla filharmonie znatelným vývojem, který vyhodnotil řadu nových skutečností a potřeb, na něž je potřeba reagovat. Za roky své existence se počet členů orchestru postupně rozrostl a dnes kromě komorních děl provádí prakticky na denním pořádku skladby třeba Dvořáka nebo Brahmse, které vyžadují obsazení čtyřiceti až padesáti hráčů. Tedy přestože orchestr chce stále zůstat komorní ve smyslu detailně propracované interpretace skladeb, jako tomu bylo doposud, mnohdy se co do obsazení blíží ke kategorii velkých orchestrů. I z tohoto titulu jsme usoudili, že název Pražská komorní filharmonie již přestává naplňovat svůj význam.“
Kromě nového názvu filharmonie dlouhodobě hledala jednotný styl a originální image, jež by korespondovaly se svěžím cílevědomým duchem orchestru a s ideou, již vyjadřuje hudbou. Po kontemplativním období konečně získaly na počátku 20. sezony svou konkrétní formu. Jasnou ambicí nového korporátního designu, jehož podoba vychází z prvků notového zápisu a navozuje dojem, jakoby hudba plynula v nekonečném proudu, je nepřehlédnutelnost a stylovost. Z 90 % jej tvoří hravá černobílá grafika s rysy čistoty, dynamiky a nekonvenčnosti, jež mají připodobňovat samotný orchestr. Cílem nové vizáže je mimo jiné přiblížit orchestr širší veřejnosti. Její nedílnou součástí je rovněž nový logotyp.
