S2 | SONÁTA
Sonáta pro sólové housle (1944)
Béla BartókPraeludium (ze Sonáty pro sólové housle) (1951)
Bernd Alois ZimmermannFor Aaron Copland (1981)
Morton FeldmanRiconoscenza per Goffredo Petrassi (1984)
Elliot CarterTrio pro housle, lesní roh a klavír (1982)
György LigetiPondělí 26. listopadu 2007, 19:30 Švandovo divadlo na SmíchověS | Cyklus koncertů hudby 20. století - Krása dneška 2007-2008sólisté — David Danel (housle), Jan Fišer (housle), Přemysl Vojta (lesní roh), Martin Fila (klavír)Slovo k programu:
Sonáta Bély Bartóka (1944) jako monument houslové literatury, jako referenční bod spolu s díly J. S. Bacha, E. Ysaye a L. Beria, jako zkouška nejen technické vyspělosti, ale i zralosti muzikantské osobnosti... Naproti tomu pro komparaci malé formy autorů, kteří ač vyznávali rozdílné estetiky, přesto jsou dnes shodně označování za "klasiky" hudby 20. století, za tvůrce neopominutelného dědictví pro další generaci objevitelů zvukových světů. Skladby Mortona Feldmana a Elliota Cartera jsou navíc poctou dalším významným postavám hudebního vývoje uplynulého století... Poslední slovo nechť patří nedávno zesnulému György Ligetimu (1923 – 2006) a jedné z jeho vrcholných skladeb posledního syntetizujícího období. Dílo klasické struktury obohacené moderními technikami práce se zvukem. Aluze na populární Brahmsovo "Horn Trio", které Ligeti s nadhledem parafrázuje... jemný humor, polyrytmika, "rušivé" prvky posuvu a rozdílného ladění, zároveň však i meditace a bilancování...
David Danel
zpět
