Emmanuel Villaume, hudební ředitel a šéfdirigent

Šéfdirigent

Emmanuel Villaume / hudební ředitel a šéfdirigent
od sezony 2015-2016

stáhnout v DOC, PDF

Francouzský dirigent Emmanuel Villaume dirigoval během své kariéry vystoupení s těmi nejprominentnějšími operními soubory a symfonickými orchestry z celého světa. Šéfdirigentem PKF – Prague Philharmonia se stal v sezoně 2015-2016.

V současné době již pátou sezonu působí také jako hudební ředitel Opery v Dallasu. V roce 2017-2018 zde bude dirigovat tři představení: Samsona a Dalilu (C. Saint-Saëns), Der Ring des Polykrates (E. W. Korngold) a Mozartova Dona Giovanniho. Vrací se také do Metropolitní opery v New Yorku (Massenet: Thaïs), Lyric Opera of Chicago (Gounod: Faust) a Gran Teatre del Liceu s Pucciniho Manon Lescaut, za kterou sklidil skvělé kritiky v The New York Times: „Je to nejživější a nejvíce vzrušující interpretace Manon v MET za řadu posledních let a je úžasným zahájením jarní sezony operního domu.“ Kromě těchto scén pravidelně spolupracuje s operami v San Franciscu, Los Angeles, Montrealu, Královskou operou Covent Garden v Londýně, Washingtonskou národní operou, Teatro Colón v Buenos Aires, Tokyo Bunka Kaikan a Opéra Bastille v Paříži. Dirigoval představení v Bavorské státní opeře, Deutsche Oper Berlin, Teatro La Fenice, Teatro Regio di Torino, Teatro Real v Madridu, Opéra de Monte-Carlo a řadě dalších. Na slavném festivalu Klangbogen ve Vídni uvedl Menottiho Goyu s Plácidem Domingem v titulní roli.  

Vedle operní tvorby se aktivně věnuje i práci se symfonickými tělesy. V letech 2009-2016 byl šéfdirigentem Slovenské filharmonie. Spolupracoval s Los Angeles Philharmonic, Chicago, Montreal, San Francisco, Houston a Boston Symphony, Royal Philharmonia, Orchestre de Paris, Orchestre philharmonique de Radio France, NHK Symphony Orchestra v Tokiu a řadou dalších. V roce 2008 vystoupil s Čínským národním operním orchestrem v rámci Letních olympijských her v Pekingu. Z dalších vrcholů jmenujme koncerty v newyorské Avery Fisher Hall na Richard Tucker Gala 2014, s Juilliard Orchestra v Alice Tully Hall, na Grant Park Music Festival v Chicagu, festivalu Bílé noci v Mariinském divadle v Petrohradu a evropské koncertní turné s Čajkovského operou Jolanta se sopranistkou Annou Netrebko se zastávkami v Lucernu, Kodani, Monte Carlu a londýnské Royal Albert Hall. Připomeňme také jeho četná vystoupení na prestižním americkém festivalu Spoleto, kde v letech 2001 až 2010 působil jako hudební ředitel.  

Jeho projekty s PKF – Prague Philharmonia zahrnují nahrávání s Annou Netrebko pro label Deutsche Grammophon, CD s Bryanem Hymelem pro Warner Classics, které získalo nominaci na International Opera Awards 2016 či speciální silvestrovské gala v Royal Opera House Muscat v Ománu. V lednu 2017 absolvoval s orchestrem mimořádně úspěšné turné po USA, které mimo jiné zahrnovalo koncerty v Davis Symphony Hall v San Franciscu a Copley Symphony Hall v San Diegu.  

Emmanuel Villaume se narodil v roce 1964 ve Štrasburku a vystudoval hudbu na Conservatoire de Strasbourg.  Posléze pokračoval ve studiích na pařížské Sorbonně, kde získal diplom v oboru literatura, filozofie a muzikologie. Coby autor erudovaných muzikologických článků byl ve věku pouhých jednadvaceti let jmenován dramaturgem Rýnské národní opery ve Štrasburku. Je držitelem čestného doktorátu z University of Indianapolis.  Maestro Villaume žije střídavě v Paříži a v Dallasu.

www.emmanuelvillaume.com

 

Jiří Bělohlávek / zakladatel

Jiří Bělohlávek Jiří Bělohlávek

Jiří Bělohlávek se narodil v roce 1946 v Praze a již od útlého dětství projevoval náklonnost k hudbě. Od čtyř let byl členem dětského sboru a brzy se začal učit i hře na klavír. U profesora Karla Pravoslava Sádla studoval hru na violoncello, poté pokračoval ve studiích na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění. V té době začal dirigovat první koncerty pod odborným vedením Roberta Brocka, Aloise Klímy, Bohumíra Lišky či Josefa Veselky.

V roce 1968 angažoval Jiřího Bělohlávka jako asistenta věhlasný rumunský dirigent Sergiu Celibidache. O dva roky později Bělohlávek zvítězil v celostátní soutěži mladých dirigentů a v roce 1971 byl finalistou Mezinárodní dirigentské soutěže Herberta von Karajana. V roce 1973 úspěšně debutoval s Českou filharmonií, čímž začala jeho dlouholetá spolupráce s prvním českým orchestrem.

Jiří Bělohlávek byl v roce 1972 jmenován dirigentem Státní filharmonie Brno a tuto pozici zastával do roku 1978. Poté se stal šéfdirigentem Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, kde působil až do roku 1989. V té době byl zároveň i stálým dirigentem v České filharmonii. Tehdejší šéfdirigent České filharmonie, Václav Neumann, přivedl Bělohlávka v roce 1979 do berlínské Komische Oper, ve které debutoval uvedením Smetanovy opery Tajemství. Na této scéně Bělohlávek o rok později dirigoval i Stravinského Život prostopášníka.

V roce 1990 byl Jiří Bělohlávek jmenován šéfdirigentem České filharmonie. Při jeho vedení vycházel ze skvělé reputace orchestru, kterou filharmonie získala zejména soustavným uváděním tvorby českých autorů. Po Václavu Talichovi, Rafaelu Kubelíkovi, Karlu Ančerlovi a Václavu Neumannovi se Jiří Bělohlávek stal dalším z dlouhé řady vysoce uznávaných českých dirigentů. Pražskou komorní filharmonii založil Jiří Bělohlávek v roce 1994 a řídil ji až do roku 2005, kdy se stal jejím čestným uměleckým ředitelem. 

Jiří Bělohlávek dlouhodobě spolupracuje s řadou špičkových světových orchestrů, mimo jiné například s Berliner Philharmoniker, Boston Symphony Orchestra, Cleveland Orchestra, Gewandhausorchester Leipzig, London Symphony Orchestra, New York Philharmonic, Philadephia Orchestra, Rotterdams Philharmonisch, Royal Concertgebouw, Sächsische Staatskapelle Dresden, San Francisco Symphony Orchestra či Wiener Philharmoniker.

Co se operní scény týče, spolupracoval Jiří Bělohlávek například s Královskou operou Covent Garden (Evžen Oněgin), Metropolitní operou (Rusalka, Evžen Oněgin), se San Francisco Opera (Věc Makropulos), operou National de Paris (Prodaná nevěsta), Teatro Real Madrid (Káťa Kabanová), Glyndebourne Festival Opera (Tristan a Isolda, Rusalka, Jenůfa), Grand Theatre du Geneve (Z mrtvého domu) a s Národním divadlem v Praze (naposledy na nové produkci Hry o Marii B. Martinů).

V roce 1994 byl Jiří Bělohlávek jmenován hlavním hostujícím dirigentem Národního divadla v Praze a o rok později se stal hostujícím dirigentem BBC Symphony Orchestra v Londýně. Dlouholetá spolupráce s tímto orchestrem vyvrcholila v roce 2006, kdy byl jmenován jeho šéfdirigentem. Tuto funkci zastával až do roku 2012, kdy přijal nabídku na post šéfdirigenta České filharmonie. Na jaře roku 2012 byl Jiří Bělohlávek vybrán jako hlavní hostující dirigent v orchestru Rotterdams Philharmonisch, s účinností od sezony 2013-2014.

Kromě práce s orchestry se Jiří Bělohlávek věnoval také pedagogické činnosti. V roce 1997 byl jmenován profesorem na pražské Akademii múzických umění, kde do roku 2009 působil jako vedoucí Katedry dirigování. Mezi jeho žáky patřili talentovaní dirigenti jako Tomáš Hanus, Jakub Hrůša a Tomáš Netopil. 

Jako prezident Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro se Jiří Bělohlávek dlouhodobě snažil šířit povědomí o tvorbě českých skladatelů i mezi zahraničními posluchači. Jeho obzvláště vřelý vztah k hudbě Bohuslava Martinů měl významný podíl na světovém věhlasu, který tvorba tohoto velikána po roce 1989 ve světě získala. Kritici ho řadí mezi nejlepší interprety hudby Martinů vůbec. Bělohlávek posluchačům zpřístupnil také řadu do té doby málo známých děl Dvořáka, Janáčka, Smetany i Suka.

V květnu 2012 obdržel Jiří Bělohlávek od královny Alžběty II. titul CBE (komandér Řádu britského impéria) za zásluhy v oblasti hudby. Je také držitelem české Medaile Za zásluhy I. stupně, jež mu byla udělena v roce 2001. 

31. května 2017 nás tento skvělý umělec po těžké nemoci opustil. Svůj poslední koncert dirigoval s orchestrem PKF – Prague Philharmonia v Poličce, rodišti Bohuslava Martinů. Jeho milovaný Martinů zazněl naposledy pod jeho vedením s orchestrem, který založil a který trvale ponese jeho odkaz dalším generacím.