Má vlast v Rudolfinu

Dirigent před koncertem sliboval nitřní energii jakožto náhradu za opulentnost velkého symfonického tělesa, a skutečně: právě energií, ovšem skloubenou s kultivovaností orchestru "vytrénovaného" na Mozartovi a obecně klasicistní hudbě zaujalo provedení nejvíce. Působivé byly živelné, sehn¨rané pasáže třeba ve Vltavě, Šárce nebo v Blaníku, došlo však i na přiměřenou, byť nijak nepřepjatou vznosnost Tábora, orchestr dokázal i mocně rozezpívat báseň Z českých luhů a hájů. Nebyla to skutečná monumentalita, ale ani strohá věcnost, hřmostnost či uspěchanost.

Mladá fronta DNES, 15.5.2010