25. jubilejní sezona
DOTKNI SE ZVUKU
vyhledat
krása dneška S

Nono. Ištvan. Kabeláč

S3
Nono. Ištvan. Kabeláč

1968: Projekce společenských utopií a dystopií v kybernetickém světě elektroakustické hudby. Reflexe srpnových událostí 1968 a nástup normalizace.

LUIGI NONO La fabbrica illuminata pro soprán a magnetofonový pás
MILOSLAV IŠTVAN Avete morituri pro magnetofonový pás (reflexe událostí z 21. srpna 1968)
MILOSLAV KABELÁČ E fontibus Bohemicis (6 obrazů z českých letopisů) op. 55

Lucie Silkenovásoprán
Jan Rezekdirigent
hosté: Pavel Žáček & Viktor Pantůček
Michaela Vostřelovámoderátor

Úterý
13. listopadu 2018, 19.30
400 | 300 Kč (senioři 65+) | 100 Kč (studenti a děti do 15 let) | donátorská vstupenka 2 000 Kč

 

Stanislav Svoboda viola
Není příliš mnoho koncertů, kde je možné slyšet skladbu pro hlas a magnetofonový pásek. A není příliš mnoho koncertů, kde se hudba tolik prolíná s historií a osudovými okamžiky našeho národa.

V rámci třetího koncertu nás čeká setkání s elektroakustickou hudbou 60. a přelomu 70. let, pro niž bylo Československo vlajkovou lodí. Patřily k ní osobnosti jako Miloslav Kabeláč, Roman Berger, Ilja Zeljenka, Rudolf Růžička, Miloslav Ištvan, Alois Piňos, Miloš Štědroň nebo Arnošt Parsch. Na tomto večeru se setkávají dva různorodí představitelé EAH: italský skladatel Luigi Nono a český gigant Miloslav Kabeláč. Pro monumentální šestivětou kompozici E fontibus Bohemicis s podtitulem Šest obrazů z českých letopisů, dokončenou v roce 1972, Kabeláč našel inspiraci v českých dějinách (zpracoval v ní mimo jiné zvuk největšího pražského zvonu Zikmund). Z díla Luigiho Nona zazní jedna z jeho nejkontroverznějších kompozic La fabbrica illuminata. Rok 1968 podtrhne skladba Miloslava Ištvana zkomponovaná pod dojmem událostí z 21. srpna. Avete morituri, neboli Buďte pozdraveni vy, kteří jdete na smrt, je parafrází známého výroku římských gladiátorů Ave Caesar, morituri te salutant. Název je adresován okupačním jednotkám. O srpnových událostech a období normalizace si budeme povídat s novinářem a historikem Pavlem Žáčkem, prvním ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek.

Lucie Silkenová

Již během svých studií na Akademii múzických umění v Praze (Ivan Kusnjer) na sebe Lucie Silkenová výrazně upozornila svým účinkováním v divadle SeMaFor a v libereckém Divadle F. X. Šaldy. Ziskem 2. místa v Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech (2009) zaujala zástupce hned tří významných divadel — Národního divadla v Praze, Státní opery a Státního divadla Košice — , kteří jí v rámci speciálního ocenění nabídli možnost hostování. Dnes Lucie Silkenová koncertuje po celé Evropě a zaujala publikum i v Japonsku, Brazílii či Egyptě. Spolupracovala s BBC Symphony Orchestra, Budapest Festival Orchestra, Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK nebo Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, pod taktovkou osobností jako Petr Altrichter, Jiří Bělohlávek, Iván Fischer, Jac van Steen a další. Z jejích operních rolí jmenujme Kleopatru (Julius Caesar), Paminu (Kouzelná flétna), Rosinu (Lazebník sevilský), Gildu (Rigoletto) nebo Lízu (Země úsměvů). K vrcholům její kariéry patří ztvárnění Lišky Bystroušky v režii dnes již legendárního Roberta Carsena v italském Teatro Regio Torino a francouzské Opéra National du Rhin.

 

Pavel Žáček

Novinář, historik, vysokoškolský učitel a politik Pavel Žáček byl zakladatelem a prvním ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek. Na podzim 1989 byl představitelem studentského hnutí, podílel se na organizaci studentské demonstrace, brutálně potlačené 17. listopadu 1989 na Národní třídě. V letech 1989–1991 byl šéfredaktorem čtrnáctideníku Studentské listy. Od roku 1993 pracoval na Úřadu dokumentace a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti, následně v roce 1998 jako první náměstek Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR. V současné době je poslancem a místopředsedou výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Je zakladatelem sborníku o historii bezpečnostních složek Securitas Imperii. V letech 1995—1996 studoval s podporou Fulbrightovy nadace na Stanford University v USA. Ve své vědecké práci se zaměřil na činnost zpravodajských služeb i dalších bezpečnostních složek 20. století a odbojového hnutí ve střední a východní Evropě. Je autorem nebo spoluautorem více než 150 odborných článků, desítek sborníků, edic a monografií.

 

Viktor Pantůček

Muzikolog, pedagog, dramaturg a popularizátor hudby Viktor Pantůček vystudoval hudební vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (1997—2003), již absolvoval diplomovou prací Politické motivy v tvorbě Miloslava Kabeláče. Svá studia zakončil doktorátem, v němž se věnoval problematice tzv. socialistického realismu. Od roku 2006 zde působí jako vědecký pracovník a odborný asistent. Přednáší a vede semináře z oblasti umění a kultury po druhé světové válce a managementu v kultuře. V letech 2005—2006 byl zaměstnán v Moravském zemském muzeu (E. W. Korngold Centre Brno). Ve své muzikologické práci se věnuje především současné hudební tvorbě. Je členem dramaturgické rady a zpěvákem pěveckého sboru VUT Vox Iuvenalis, jehož dramaturgické směřování výrazně ovlivnil (Schnittke, Penderecki, Pärt). Od roku 2012 se podílí na dramaturgii Expozice nové hudby.

 

 

za podpory
generální partner
hlavní partner
generální mediální partner
hlavní mediální partner