25. jubilejní sezona
DOTKNI SE ZVUKU
jiní pořadatelé v České republice

Open-air PKF — Prague Philharmonia & Kasárna Karlín

Open-air PKF — Prague Philharmonia & Kasárna Karlín

WOLFGANG AMADEUS MOZART Don Giovanni, předehra k opeře
BOHUSLAV MARTINŮ Rhapsody-Concerto pro violu a orchestr
LUDWIG VAN BEETHOVEN Symfonie č. 7 A dur op. 92 „Patetická“

Stanislav Svobodaviola
PKF — Prague Philharmonia
Jiří Rožeňdirigent

vstupenky on-line

620 | 430 Kč (děti do 15 let, studenti do 26 let, senioři od 65 let, ZTP, ZTP/P, TP)

 

PKF — Prague Philharmonia na bývalém armádním cvičišti Kasáren Karlín!

U příležitosti oslav druhého výročí kulturního centra Kasárna Karlín se v unikátním areálu kulturní památky odehraje šest open-air koncertů pro celkem 3600 lidí. Na pódiu se představí 40 členů PKF — Prague Philharmonia pod vedením osmadvacetileté české dirigentské hvězdy Jiřího Rožně. V programu zazní slavné skladby  Mozarta, Beethovena a Martinů. V sobotu 22. června je přidáno odpolední představení od 17 hodin, které je určeno zejména rodinám s dětmi (vstupné 510 Kč | snížené vstupné 300 Kč). 

 

Kasarna Karlin

 

Slovo k programu

Mozart komponoval předehru k Donu Giovannimu na poslední chvíli, uvězněn dle legendy svými přáteli ve vile Bertramka. Premiéra opery se uskutečnila s velkým úspěchem 29. října 1787 v dnešním Stavovském divadle a jiskřivá ouvertura s přízračnou vstupní pasáží, evokující dramatický závěr opery, se právem stala jedním z nejpopulárnějších kusů, často uváděných také samostatně na koncertních pódiích.

Rhapsody-Concerto pro violu a orchestr Bohuslava Martinů je jednou z nejhranějších skladeb pro violu a orchestr 20. století. Vznikla v roce 1952 v New Yorku, kam se Martinů uchýlil v roce 1941 po svém dramatickém, téměř desetiměsíčním útěku z okupované Francie. Dílo v sobě nese jasné znaky neo-romantismu, prodchnuto mnoha překrásnými lyrickými pasážemi, s vyústěním do strhujícího, byť opět lyrického, závěru. Jak řekl sám skladatel: „V Rapsodii-Koncertu jsem se posunul od geometrie k fantasii.“ Láska i zřejmý stesk a nostalgie po vlasti, kam mu byl po roce 1948 navždy uzavřen vstup, vyzrálost dvaašedesátiletého skladatele i mnoho životních peripetií, výher i ztrát, to vše se zrcadlí v této fascinující dvacetiminutové kompozici s virtuózním violovým partem. V závěru zaznívá malý bubínek, evokující skladatelovo mládí, kdy jako malý chlapec pravidelně chodil po ochozu kostelní věže v Poličce, kde se v roce 1890 narodil.

Sedmá symfonie Ludwiga van Beethovena je vitální, energické dílo, jehož si sám skladatel velmi cenil. Přes počátky pozdější hluchoty do ní vtělil mnohé optimistické, rytmicky až extatické pasáže, díky nimž dal později Richard Wagner této symfonii přízvisko „Apoteóza tance“. Wagner o ní řekl: „Pokud kdokoliv začne hrát Sedmou, stoly i lavice, plechovky i hrnečky, babička, slepý i chromý, dokonce i děti v kolébce začnou tancovat!“ Dokonce zašel tak daleko, že tuto symfonii za doprovodu svého tchána Ference Liszta, který ji upravil pro klavír, skutečně celou protancoval. Asi nejznámější částí této symfonie se stala kontrastní, pomalá druhá věta, notoricky známý smuteční pochod mající formu dvojitých variací. Beethoven začal na symfonii pracovat v Čechách během lázeňského pobytu v Teplicích, premiéru ve Vídni v prosinci 1813 pak sám dirigoval.

 

 

Slovo k účinkujícím 

Jiří Rožeň je jedním z nejtalentovanějších mladých českých dirigentů současnosti. Čerstvě zastupován jednou z největších světových hudebních agentur HarrisonParrott v Londýně, která má ve svém katalogu dirigentské hvězdy jako John Adams, Peter Eötvös, Susanna Mälkki nebo Krzysztof Penderecki, debutuje v této sezoně s Deutsches Symphony-Orchester Berlin, BBC Philharmonic, BBC National Orchestra of Wales nebo Ulster Orchestra v Belfastu. Jiří Rožeň je finalistou dvou největších světových dirigentských soutěží – Nestlé and Salzburg Festival Young Conductors Award a Donatella Flick LSO Conducting Competition v Londýně. Jako asistent Donalda Runniclese a Thomase Dausgaarda se podílel na projektech v rámci BBC Proms a na Mezinárodním festivalu v Edinburghu. Velký ohlas vzbudil jeho debut na Mezinárodním hudební festivalu Pražské jaro v roce 2016 právě s PKF – Prague Philharmonia. V sezoně 2019–2020 jsou potvrzena jeho angažmá s Královskou filharmonií v Londýně, Královskou filharmonií v Liverpoolu, Orchestre national de Belgique a Orchestre national du Capitole de Toulouse. Absolvoval mistrovské kurzy s Danielem Gattim, Bernardem Haitinkem, Davidem Zinmanem nebo Peterem Eötvösem. Je zapáleným propagátorem české hudby 20. století, zejména Miloslava Kabeláče, Josefa Suka, Leoše Janáčka a Viktora Kalabise. Blízko má také k tvorbě Bohuslava Martinů, společně s Filharmonií Brno a Českým filharmonickým sborem Brno premiéroval novou například kritickou edici Martinů kantáty Svatební košile.

Stanislav Svoboda působí v současnosti jako vedoucí skupiny viol v orchestru PKF — Prague Philharmonia a jako člen Orchestru Státní opery Praha. Vedle toho se profiluje rovněž jako sólista a komorní hráč. Vystudoval Konzervatoř P. J. Vejvanovského v Kroměříži a Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze. Ještě během studií se stal vítězem Mezinárodní interpretační soutěže Beethovenův Hradec a úspěšně udělal konkurz do Gustav Mahler Jugendorchester, kde společně s mladými hudebníky z celé Evropy účinkoval na významných evropských koncertních pódiích pod taktovkou dirigentských hvězd jako Claudio Abbado, Václav Neumann, James Judd nebo Manfred Honeck. V roce 1992 se stal jedním ze zakládajících členů Nového českého komorního orchestru, ze kterého se později v roce 1994 zformovala pod vedením Jiřího Bělohlávka Pražská komorní filharmonie, dnešní PKF — Prague Philharmonia.

 

za podpory
generální partner
hlavní partneři
generální mediální partner
hlavní mediální partner