25. jubilejní sezona
DOTKNI SE ZVUKU
krása dneška S

Hlaváč. Horváth. Szmytka. Demoč

S1
Hlaváč. Horváth. Szmytka. Demoč

Svobodně JAKkoliv • Free For
Rozcvičte s námi vaše uši v prvním, interaktivním setkání v cyklu Krása dneška!

MAREK HLAVÁČ
Poslechová rozcvička (Instruktor navádí posluchače k modulování zvukových vln přicházejících do jeho ucha. Samotné ucho se tak stává hudebním nástrojem, stále připraveným k použití)
Relaxační kus na motiv české hymny (Mozek posluchače se synchronizuje s frekvencí 4-7Hz, frekvencí mozkových vln, která je spojována se stavem hypnózy)
BALÁZS HORVÁTH 
Passaconne pro sólovou flétnu
Pontok, vonalak (k Sacherovi přes Bouleze)
JAGODA SZMYTKA
io pro flétnu a počítač
f* for music pro elektrickou kytaru a amplifikované violoncello
ADRIÁN DEMOČ
A Luca Marenzio pro flétnu, elektrickou kytaru a violoncello

Balázs Adorján — violoncello  Barbora Haasová — flétna
Karolína Šustováel. kytara  Viktor Pantůček — moderátor
Speciální host: Jozef Cseres 

Patronka koncertu: Barbora Trnčíková hoboj

400 | 300 Kč (senioři 65+) | 100 Kč (studenti a děti do 15 let) | donátorská vstupenka 2 000 Kč

 

#mimoradu

Chceš to i se zvukem? Přijď 5. listopadu do NoDu!

Marek Hlaváč (*1985)

Rodák z Jindřichova Hradce vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl posluchačem intermediální tvorby III ve třídě Tomáše Vaňka. Své vzdělání si dále rozšířil na Universität der Künste v Berlíně u profesora Alberta de Campo. Jeho unikátní performance, instalace a site-specific projekty se zaměřují na vztah zvuku a sociálního prostředí a na možnosti kolektivní performance a participace publika. Zkoumá vztahy mezi nástrojem a interakcí účastníků, tj. jakým způsobem nástroj umožňuje či omezuje situaci a tvaruje vztahy ve skupině lidí. Jak sám říká: „Skrze hluk a zvuk na okraji slyšitelného spektra prozkoumávám meze vnímání a komunikace. Skrze používání nejjednodušších prostředků spolu se společnou kreativitou, hravostí, neprofesionalitou, otevřenou formou a kolektivní improvizací zbavenou jakékoliv virtuozity se snažím vytvořit prostor pro hudbu instantně dostupnou pro kohokoliv.“

Balázs Horváth (*1976)

Skladby budapešťského rodáka Balázse Horvátha zazněly nejen v Maďarsku, ale například i v rámci ISCM World Music Days v Ljubljaně, Gaudeamus Music Week v Amsterdamu, festivalu Mladá Praha, Biennale für Neue Musik ve Frankfurtu nebo The Magyar Legacy v New Yorku. Z jeho početných mezinárodních úspěchů jmenujme vítězství v mezinárodní soutěži György Ligetiho v Berlíně, 2. cenu v mezinárodní skladatelské soutěži Akademie Ference Liszta a 3. cenu v mezinárodní soutěži v Apeldoornu v Holandsku. V roce 1994 byl stipendistou prestižního programu pro mladé skladatele na Tanglewood institutu v rámci Bostonské univerzity, který vedl Richard Cornell. Pravidelně spolupracuje s mezinárodně uznávanými soudobými skladateli a dirigenty: Bryanem Ferneyehoughem, Michaelem Jarrellem, Marcem Stroppou, Denisem Smalleym a Lászlem Tihanyim. 

Balázs Horváth začal hrát v sedmi letech na housle na Tóth Aladár Music School v Budapešti pod vedením Wambacha Ferencné. Dále pokračoval na hudební škole Bély Bartóka, kde se již naplno věnoval kompozici u profesora Istvána Feketeho Györa. Svá studia zakončil v roce 1999 na Akademii Ference Liszta pod vedením Zoltána Jeney, Attily Bozaye a Jánose Vajdy. Později zde získal také doktorský titul. Od roku 2012 je členem nadace soudobé hudby Pétera Eötvöse.

Jagoda Szmytka

„Umění a hudba by měly být manifestací reality a života. Žiji přítomností a má tvorba se absolutně soustředí na „zde“ a „teď“. Tvorba musí být pro lidi, s lidmi a o lidech. Pojďme přinést umění lidem, ne lidi k umění,“ takové je krédo polsko-německé umělkyně, skladatelky a entertainerky Jagody Szmytky, jež působí v oblasti výtvarného umění, hudby a divadla, vytvářejíce rozsáhlá divadelní představení, často s přesahem do městské krajiny. Svůj zájem o zkoumání synkretismu umění rozvíjela už jako náctiletá ve Wroclawi, kde navštěvovala kurzy kreslení a malby, hudební školu a pomáhala při divadelních produkcích. Právě tyto zkušenosti přispěly k jejímu budoucímu směřování k multisenzorové integraci. Jak sama říká: „Umění stimuluje všechny smysly, často současně. Je určeno k multikanálovému, rozdělenému vnímání.“ 

Szmytka je zakladatelkou a ředitelkou kulturní platformy „Play“ a zpěvačkou a textařkou art-popového uskupení „Enter“. V roce 2016 získala German Music Author's Prize. Soustředění její tvorby na co nejintenzivnější kontakt s publikem nejenže vtahuje diváky do představení, ale vymaňuje její díla z tradičních forem prezentace. I proto se během deseti let stala celosvětově prezentovanou umělkyní na významných kulturních místech a festivalech Evropy, např. v Centru umění a médií v Karlsruhe (ZKM), Dortmunder U, Lucerne Festival, festivalu Varšavský podzim, Wien Modern, Ultraschall Berlin, Eclat Stuttgart a Tonhalle Düsseldorf. Velkým úspěchem pro ni byla rezidence v ZKM Karlsruhe v letech 2011-2014 a v La Muse en Circuit v Paříži v roce 2012.

Adrián Demoč

Adrián Demoč je skladatel a příležitostný umělec a improvizátor. Jeho hudba se pohybuje na rozhraní několika protikladných hudebních estetik, především amerického experimentalismu, evropského minimalismu a spektralismu, sahajíce od orchestrálních děl a komorní hudby, až po koncepční partitury a multimediální performance. Rád využívá lidových nástrojů (fujary, cimbálu) a alternativního ladění. Jeho expresivní, citově vypjatá hudba zazněla na Slovensku, v České republice, Rakousku, Německu, Rumunsku, Litvě, Francii, Španělsku a USA. 

Vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně pod vedením Františka Emmerta.  Poté absolvoval dvě stáže, první na Národní hudební univerzitě v Bukurešti u Doiny Rotaru a druhou ve Vilniusu na Akademii múzických umění u Osvaldase Balakauskase. V roce 2008 získal Cenu Nadace Leoše Janáčka a zakončil svá postgraduální studia na JAMU u prof. Martina Smolky. V roce 2010 byl předsedou poroty NEU/NOW Nantes festivalu pořádaném organizací ELIA (European League of Institutes of the Arts). Jeho skladbu Tři kusy pro smyčcový orchestr nastudoval Studentský orchestr spojených národů.

Jozef Cseres

Jozef Cseres se zabývá estetikou a filosofií hudby a vizuálního umění. Je také aktivním hudebníkem v oblasti multimédií a konceptuálního umění a muzikologem. Ve své muzikologické činnosti se zabýval například problémem hudby v postmoderním věku nových technologií a agresivitou symbolů vytvářených masmédii. V 90. letech založil v Bratislavě společně Milanem Adamčiakem a dalšími slovenskými muzikology organizaci SNEH (Society for Non-conventional Music), která si dala za cíl zdokumentovat intermediální scénu na Slovensku. V letech 1995-2002 pořádala tato skupina festival s názvem Sound Off. Jozef Cseres stojí také za unikátním brněnským projektem Skleněná louka. V roce 1992 zorganizoval v Bratislavě u příležitosti návštěvy Johna Cage spektakulární výstavu Hommage à John Cage, jež mapovala Cageův vliv na české a slovenské tvůrce. Od roku 1997 je ředitelem slovenské pobočky Rosenbergova muzea. Od tohoto roku se rovněž datuje jeho spolupráce s Michalem Murinem v uskupení s názvem Lengow & HEyeRMEarS, které se zabývá hrou s jazykem, kontextem, reinterpretací, hudebními kolážemi, mediální manipulací a kamufláží. V roce 2000 založil na Slovensku společnost K2IC, která propojuje neziskové aktivity v oblasti intermediální tvorby a organizuje koncertní řadu Not So Good Music. Cseres tvoří rovněž duo s Marianem Pallou a vede nakladatelství „netradiční“ hudby s názvem HeyeRMEarS/Discorbie. Momentálně žije a tvoří v Brně. 

Jak bych žil nebýt sametové revoluce?

Co pro mne znamená svoboda?

Co jsem ochoten pro ni obětovat?

Epilog

za podpory
generální partner
hlavní partner
generální mediální partner
hlavní mediální partner