25. jubilejní sezona
DOTKNI SE ZVUKU

Příští stanice? Los Angeles!

Reference ke koncertu A4 a A6

Mluvíme-li o americké hudbě, většině vytanou na mysl jména jako George Gershwin, Aaron Copland nebo Leonard Bernstein. Méně se ovšem ví, že Amerika poskytla ve 30. a 40. letech 20. století útočiště celé řadě vynikajících evropských skladatelů. Jednou z mimořádně zajímavých destinací se v té době stalo kalifornské Los Angeles.

Pták Ohnivák Igor Stravinskij

Igor Stravinskij – umělec, který fascinoval a přitahoval mnoho výrazných osobností od Coco Chanel, Pabla Picassa, Maurice Ravela až po Johna Kennedyho. Byl znám svým obrovským pracovním nasazením. „Inspirace je síla, potřebná pro každou lidskou činnost. Může se však rozvíjet jen tehdy, je-li provázena úsilím, a úsilí není nic jiného než práce. Práce s sebou přináší inspiraci.“ Trpěl konstantní potřebou objevovat stále nové věci. On sám například vymyslel přístroj na linkování notového papíru, který byl patentován pod názvem „Stravigor“. Miloval literaturu a jiné druhy umění, skotskou whisky („Můj Bože, jak rád piji skotskou – někdy si myslím, že se jmenuji Igor Stra-whisky“) a zvířata. V každém novém městě, ve kterém dirigoval, například navštívil jako první zoologickou zahradu. V Hollywoodu žil v letech 1941–1969. Odešel tam se svou druhou ženou Verou de Bosset, se kterou udržoval poměr již za života své první ženy Katji. Právě v Los Angeles vznikají v roce 1942 Dances concertantes. Stravinskij měl Ameriku rád a ona měla ráda jeho. A to i přes tento Stravinského nepříliš lichotivý bonmot: „Americká hudba bude co nejdříve potřebovat zřízení Fordovy nadace k potlačení neslibných skladatelů.“

Dokument o Stravinského pobytu v Los Angeles
George Gershwin filmuje Arnolda Schoenberga

Gershwin & Schoenberg – rytíři hudby a tenisového kurtu

V polovině 30. let se Los Angeles stává útočištěm jednoho z nejvlivnějších skladatelů 20. století, vůdčí osobnosti Druhé vídeňské školy, Arnolda Schoenberga. George Gershwin přijíždí do Kalifornie v roce 1936, zklamán z newyorského neúspěchu Porgy a Bess. Pracuje zde na filmu Shall We Dance s Fredem Astairem a Ginger Rogersovou v titulních rolích a zvažuje lekce u „velkého mistra“. Ten Gershwina odmítá, údajně se slovy: „Proč bych z vás dělal špatného Schoenberga, když jste skvělým Gershwinem?“ Zůstalo ovšem u společných tenisových zápasů, které pánové milovali. Traduje se, že Schoenberg nevynechal dokonce ani v den narození svého syna Ronalda. Gershwin Schoenberga velice obdivoval. V roce 1937 sponzoroval nahrávku jeho 4. smyčcového kvartetu a mimo jiné namaloval mistrův portrét. Přátelství intenzivní, hluboké, kterému byl vyměřen jediný rok. 11. června 1937 ukončila život mladého skladatele neúspěšná operace mozkového nádoru. Bylo mu pouhých 38 let. Zaposlouchejte se do emotivního vyznání Arnolda Schoenberga, které živě odvysílal americký rozhlas den po Gershwinově předčasném úmrtí.

 

Erich Wolfgang Korngold: Hollywoodu vděčím za život

Pocházel z Brna a je vůbec prvním držitelem Oscara za původní hudbu k filmu. Erich Wolfgang Korngold byl zázračným dítětem. V jedenácti zkomponoval baletní pantomimu Sněhulák, která vzbudila ve Vídni senzaci (uvedla ji vídeňská Dvorní opera). „Kdybychom nevěděli, jak starý je skladatel a kdo to je, kdyby před námi neležel klavírní výtah, řekli bychom, že k jednoduché pantomimě vznikla hudba neobvykle bohaté inspirace, úžasného rytmického temperamentu, zvláštní harmonické originality... Víme-li, že ji vytvořil jedenáctiletý chlapec vlastně jen tak mimochodem a při hře, pak stojíme před čímsi nepochopitelným a tajuplným,“ napsal kritik Richard Specht po premiéře.  Ve třinácti zkomponoval Korngold klavírní sonátu pro legendárního Artura Schnabela a jeho první dvě opery Violanta a Prsten Polykratův z roku 1916 dirigoval v Mnichově Bruno Walter. Se svými dalšími operami Mrtvé město (84 repríz!), Zázrak Heliany a Die Kathrin, doslova ohromoval Evropu 20. a 30. let.

Do Los Angeles přijíždí na pozvání Maxe Reinhardta. V roce 1935 zde vzniká jeho vůbec první hudba k filmu Sen noci svatojánské. Úspěch zajišťuje Korngoldovi další zakázky. Poté, co získává svého prvního Oscara za film Anthony Adverse, odjíždí do Hollywoodu opět v roce 1938 pracovat na Dobrodružstvích Robina Hooda. Netuší, že tento film ho s největší pravděpodobností zachránil před deportací do koncentračního tábora. Po anektování Rakouska požádal Korngold ve Spojených státech o azyl a podařilo se mu sem dostat i celou svou rodinu. V Hollywoodu našel existenční jistotu a naopak sázka Hollywoodu na Korngolda jednoznačně vyšla. Stal se jedním z nejúspěšnějších skladatelů filmové hudby pro společnost Warner Brothers. Napsal hudbu zhruba ke dvacítce filmů a získal dva Oscary. Po válce se vrátil ke kompozici koncertních děl. V hollywoodských smlouvách si vymohl klausuli, podle níž směl využít svou filmovou hudbu i ve svých ostatních skladbách, což bezezbytku zužitkoval. Korngoldova hudba je jednoduše strhující a krásná. Vyrůstá z evropských tradic a nezapře svou oporu v díle evropských mistrů Wagnera, Mahlera, Richarda Strausse, Pucciniho či Korngoldova učitele Alexandra Zemlinskeho. No uznejte sami!

 

A6 Stravinskij. Gershwin. Williams
detail koncertu

za podpory
generální partner
hlavní partner
generální mediální partner
hlavní mediální partner