25. jubilejní sezona
DOTKNI SE ZVUKU
vyhledat

Rok 1938 dalším tématem cyklu Krása dneška. Již 16. října na HAMU

Druhý koncert cyklu Krása dneška věnujeme hudebně nesmírně progresivnímu období Evropy a Československa 30. let minulého století na pozadí dramatických politických událostí. Historický kontext této epochy nám přiblíží dva vzácní hosté – muzikoložka a překladatelka Vlasta Reittererová a historik Eduard Stehlík. Jaká byla úloha Edvarda Beneše v podepsání Mnichovské dohody? Kde zmizela celá generace talentovaných česko-německých skladatelů? 

Zeptali jsme se Vlasty Reittererové. Proč bychom se právě dnes měli zabývat historií Československa 30. let 20. století?

Je třeba se zabývat nejen historií Československa, nejen třicátých let, a nejen 20. století. Jakoukoli jednotlivou zemi či stát není  možné vytrhnout z okolí, z geografických, kulturních a politických souvislostí. Víme, že neexistuje objektivní historie ani jediná dějinná pravda. To, co se stalo s Československem během jeho dvacetileté existence mezi roky 1918 až 1938, mělo své příčiny a následky, které nikdy nerozpleteme do detailů. Proslulý Ciceronův výrok o historii jako učitelce života je sice starý dva tisíce let,  ale lidstvo je špatný student. A protože dějiny probíhají v čase, nelze je zastavit a zkoumat jako neživý předmět, nelze je vrátit ani opravit, žádná generace si nemůže třídu zopakovat a „vylepšit známky“. Dvacátá a třicátá léta 20. století vysílala mnoho varovných signálů, které se blahosklonně přehlížely jako pouhý výstřelek, zavíraly se před nimi oči, jako by se nás netýkaly, a politikové u „zeleného stolu“ si přitom licoměrně potřásali rukama. Jestliže dnes jen tak někdo napadne cestující v autobuse nebo postřílí spolužáky, jsme zděšeni, ale „to je přece kdesi daleko“... Jenže když parta opilců, kteří přijeli do cizí země na návštěvu, za přihlížení davu málem zabije číšníka, když nějaký výtržník napadne na ulici mladíka, který má na hlavě kipu, jestliže zemský politik žádá „registraci“ lidí, kteří kupují košer maso, je to blízko a jsou to podobné varovné signály, tím nebezpečnější, oč rychleji se dnes díky elektronice zprávy šíří, a oč méně jsme schopni rozpoznat seriozní sdělení od „fake news“. Čirou náhodou jsem při probírání knihovny narazila na knížku z let svých gymnaziálních studií, „Bezradné“ Thomase Valentina, knihu o generačním konfliktu učitelů, rodičů a žáků jedné střední školy v Západním Německu šedesátých let. Jeden ze studentů tam na adresu dospělých říká: „Nadávají na všechno,  co je dnes; křižují se před tím, co může přijít zítra, ale mlčí jako hrob o včerejšku.“ O včerejšku nelze mlčet, jinak neporozumíme dnešku, a hlavně – ztratíme budoucnost.

Detail koncertu a vstupenky on-line

za podpory
generální partner
hlavní partner
generální mediální partner
hlavní mediální partner