25. jubilejní sezona
DOTKNI SE ZVUKU

Hudba je pro mne univerzálním jazykem, kterým dokáži vyjádřit vše, na co slova nestačí.

Judita Škodová — violoncello · PATRONKA KONCERTU | foto: Milan Mošna

Iluminace aneb  Každý by měl mít svého Rimbauda

„J'ai seul la clef de cette parade, de cette parade sauvage.“ Tak tímto úžasným, vše vypovídajícím veršem, který bychom mohli volně přeložit jako „Jen já sám mám klíč od této divoké parády“, začíná písňový cyklus pro tenor a orchestr Les illumination Benjamina Brittena na texty Arthura Rimbauda. V době vzniku Iluminací prožíval sedmnáctiletý Rimbaud vášnivý (a bouřlivý) vztah s Paulem Verlainem. Ten v roce 1872 opouští svou ženu a vydává se za Rimbaudem do Londýna, aby zde spolu strávili zimní měsíce. Rimbaud vykresluje v Iluminacích všechny své výlety za hranice snů způsobené nekontrolovaným kouřením hašiše, své noční můry i svou lásku k Verlainovi, jež je zašifrována v jeho verších.

„V Iluminacích se propojují dva géniové – Rimbaud a Britten. Zhudebňovat poezii může být velmi riskantní. Nejlepší poezie už v sobě totiž hudbu má. Je to hudba slov, která z nich vychází a interpretuje jejich význam. U Rimbauda je to jedna z nejdůležitějších charakteristik jeho textů. Takže potřebujete opravdu geniálního skladatele, který tuto kvalitu nezničí, ale který ji naopak dokáže přetvořit v takový hudební obsah, jenž obstojí i z hudebního hlediska. Myslím, že právě toto se Brittenovi podařilo v Iluminacích naprosto úžasným způsobem.“ (úryvek z rozhovoru s Emmanuelem Villaumem

Vztah dvou geniálních básníků skončil tragicky. Na jaře roku 1873 Verlaine v prudké hádce Rimbauda postřelil a byl odsouzen na dva roky do vězení. Naposledy se potkali v roce 1875. Tehdy Rimbaud Verlainovi věnoval rukopis svých Iluminací. Publikovány byly bez vědomí autora o jedenáct let později v roce 1886.

Circus Polka Igora Stravinského

12. ledna 1942 se u Straviských v Los Angeles rozdrnčel telefon. Na druhé straně aparátu byl přední ruský choreograf George Balanchine.
Balanchine: „Rád bych, abychom spolu vytvořili krátký balet.“
Stravinskij: „Pro koho?“
Balanchine: „Pro několik slonů.“
Stravinskij: „Jak starých?“
Balanchine: „Velmi mladých“
Stravinskij: „Dobře. Pokud jde o velmi mladé slony, napíši to.“

Balet odtančilo 50 slůňat v růžových baletních sukýnkách. S legendární slonicí Modoc v čele.

Od klasicismu až po současnost – program listopadového abonentního koncertu už snad ani nemůže být pestřejší! Průřez styly a staletími ve společnosti Petra Nekorance, Emmanuela Villauma a PKF-Prague Philharmonia je příslibem krásného a výjimečného večera.

Jak již napovídá samotný název koncertu, můžeme se těšit na barvami hýřící večer, jenž kombinuje kusy klasické s ryze futuristickými vizemi! Ale jelikož jsme mladý orchestr, cítím, že je naším úkolem zprostředkovávat posluchačům i do určité míry progresivní dramaturgie. Do tohoto konceptu bezpochyby zapadá i skladba zkomponovaná umělou inteligencí, jejíž inspirací se stal fragment nedokončeného díla Antonína Dvořáka. Tento počin představuje na klasické hudební scéně něco zcela nového a my hráči jsme na výsledek zvědavi stejně jako publikum. Srovnávat dílo AIVY s dílem člověka je samozřejmě nemožné, hudební – stejně jako jakákoliv jiná – tvorba je dle mého názoru právě o subjektivním člověčenství každého autora. Moderní technologie však může přinést zajímavou reflexi našeho člověčenství a lehce rozvířit někdy poněkud stojaté vody světa klasické hudby.

Jako vždy se velice těším na práci pod taktovkou našeho šéfdirigenta Emmanuela Villauma, pro mě osobně jde pokaždé o krásný a inspirativní zážitek. Tímto večerem se navíc pomyslně táhne francouzská linka Erika Satieho, Clauda Debussyho, Maurice Ravela a Arthura Rimbauda (jehož texty zhudebnil Britten ve svých Iluminacích), zažijeme tedy doslova koncentraci francouzské šarmu. Ráda si zahraji i Obrázky z výstavy. Jedná se o krásné dílo, které je zábavné nejen pro posluchače, ale také pro orchestr. Kromě programního podtextu se totiž zároveň jedná o velice dobře zinstrumentovanou skladbu, kde si zajímavé hraní najde snad každá nástrojová skupina. A samozřejmě se v rámci tohoto koncertu těším i na spolupráci s vynikajícím tenoristou Petrem Nekorancem, ta je vždy zážitkem sama o sobě.

JUDITA ŠKODOVÁ — violoncello · PATRONKA KONCERTU

WOLFGANG AMADEUS MOZART • MICHAEL HAYDN
Symfonie č. 37 G dur K 444/425a
BENJAMIN BRITTEN
Iluminace (Les illuminations) op. 18
IGOR STRAVINSKIJ
Circus Polka
AIVA • ANTONÍN DVOŘÁK
Z budoucího světa (From the Future World, skladba zkomponovaná umělou inteligencí, jejíž inspirací se stal fragment nedokončeného díla Antonína Dvořáka)
ERIK SATIE
Gymnopédies (úprava Claude Debussy)
MODEST PETROVIČ MUSORGSKIJ
Obrázky z výstavy (úprava Maurice Ravel)

Petr Nekoranec — tenor
Emmanuel Villaume — dirigent

DETAIL KONCERTU a VSTUPENKY ON-LINE

za podpory
generální partner
hlavní partner
generální mediální partner
hlavní mediální partner