Tomáš Kačo

Hudbu Tomáše Kača označují kritici za žánr “sui generis”, natolik je jeho způsob propojení klasické, jazzové a tradiční romské hudby originální. Jeho cesta od bazarového rozladěného pianina v novojičínském bytě tradičně velké romské rodiny za klaviaturu koncertního Steinwaye v plné newyorské Carnegie Hall má rysy amerického snu. Je za ní ale, kromě potřebné trochy štěstí, zejména píle, pracovitost, zvídavost a odvaha.

Tomáš Kačo komponuje i aranžuje hudbu pro sbory a orchestry, ale věnuje se i filmové hudbě. Je vyzdvihována jeho schopnost pohlížet na zavedená témata nově, je často označován jako „The opener“.

Tomáš Kačo začal hrát na klavír v pěti letech, učil se ovšem zcela intuitivně a zákonitosti hry musel pochopit sám. K notám, stupnicím a technice se dostal ve dvanácti letech v hudebce. Zpětně počáteční svobodu v hraní i technice hodnotí pozitivně: „To, že jsem začínal improvizací a hraním podle sluchu, byla jedna z mých největších výhod, co se hudebního vnímání týče.“ Následovala studia na Janáčkově konzervatoři v Ostravě pod vedením profesora Pavla Motlocha, jehož Tomáš Kačo považuje i za svého osobního mentora. K jeho stěžejním učitelům na pražské AMU patřil především profesor Ivo Kahánek.

Peněžní výhru v soutěži mladých skladatelů pak „utratil“ za svou americkou šanci – za přijímací zkoušky na bostonskou hudební školu v Berklee, již dokončil už pod dvou letech studia v roce 2017, a za oceánem zůstal. Díky otevřenému prostředí jedné z nejlepších světových škol soudobé hudby mohl začít vnímat svůj romský původ jako zajímavou odlišnost a přednost, což se promítlo i do programu jeho recitálu v Carnegie Hall v únoru 2018. V programu s podtitulem Gypsy Soul představil vlastní skladby a úpravy děl Johanna Sebastiana Bacha a Fryderyka Chopina, tedy hudbu, která není ani romská, ani česká, ani klasická, ani jazzová „každý z posluchačů si v ní najde svůj příběh“.

Tomáš Kačo odehrál řadu recitálů v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Belgii, Izraeli, Kennedyho Centru ve Washingtonu či Metropolis Performing Arts Centre v Chicagu. Má za sebou dlouhodobou spolupráci s Idou Kelarovou, s níž v roce 2010 vydal album Romská balada, spolupracuje s řadou českých symfonických orchestrů, pro něž píše aranže. Otevřeně říká, že ve Spojených státech není jen za sebe – svou pověstnou „zaťatostí do hudby“ chce být příkladem pro ostatní romské děti.

Byť je jeho cílem primárně hudba sama o sobě, neomezující se nikdy na jeden žánr či styl, věří, že se nakonec může stát i možnou účinnou zbraní proti rasismu a pomáhat v hledání společných cest mezi majoritou a minoritou. Aplaudující Carnegie Hall je však jen jednou z variant životních snů – k těm dalším patří autorské album a jednoho dne třeba cena Grammy.

Své debutové album My Home, na kterém hostuje několikanásobný držitel ceny Grammy John Patitucci, Ondřej Gregor Brzobohatý, Kühnův dětský sbor, ale i Kačova mladší sestra Veronika, vydal Tomáš symbolicky 28. října 2018. Následovala série pěti singlů postupně vydávaných v prosinci 2020, symbolicky v termínech rušených koncertů během pandemie. Hraje si v nich s tradičními českými koledami, ale vzdává též hold L. v. Beethovenovi v kompozici „For Ludvig, yours Elise“.

Na objednávku České filharmonie zkomponoval pro červnový závěrečný Open Air koncert 125. sezony variace na téma nejznámějších českých operních árií s příznačným názvem Fantasy Open Air. Aktuálně pracuje na kompozici pro slavnostní koncert při zahájení českého předsednictví Evropské unie, kterou uvede společně s PKF - Prague Philharmonia v červenci 2022 pod příznačným názvem „Stronger than yesterday“.