25. jubilejní sezona
DOTKNI SE ZVUKU

Frank Kuznik, bachtrack.com, 18. listopadu 2019

In Prague, the future is now: Artificial Intelligence composes for the PKF
Artificial Intelligence runs your smartphone and appliances, is learning how to drive cars and has muscled its way into the performing arts by composing classical music – more or less. While no one is going to mistake an AI score for the real deal, an adventurous premiere by PKF – Prague Philharmonia suggested that day may not be far off. číst recenzi

Vizitka, Český rozhlas Vltava, 14. listopadu

Radim Otépka z PKF: Za Jiřího Bělohlávka tu hudebníci dýchali. V jeho stopách jdeme pořád
O historii, přítomnosti i budoucnosti PKF – Prague Philharmonia diskutovali ředitel PKF Radim Otépka v pořadu Vizitka s Vojtěchem Babkou. poslechnout si

Art Café, Český rozhlas Vltava, 12. listopadu

Antonín Dvořák potrápil umělou inteligenci. Skladbu na jeho motivy komponovala týden, teď zazní v Rudolfinu
Autoři projektu Richard Stiebitz a Filip Humpl společně s ředitelkou Muzea Antonína Dvořáka Veronikou Vejvodovou a prapravnukem Antonína Dvořáka Petrem Dvořákem diskutují o projektu From the Future World v pořadu Art Café Českého rozhlasu Vltava. poslechnout si

Daniel Jäger, Český rozhlas, 22. října 2019

Benjamin Bernheim / PKF – Prague Philharmonia / Emmanuel Villaume
recenze nové nahrávky PKF s Benjaminem Bernheimem pro vydavatelství Deutsche Grammopho v pořadu Album dne

Alena Sojková, KlasikaPlus, 16. září 2019

PKF – Prague Philharmonia na vlně souznění se sólistou i svým šéfdirigentem
„Označení tohoto večera za dosavadní vrchol orchestrálních koncertů Dvořákovy Prahy je myslím oprávněné.“
„Ikonickou skladbu české hudby zahrál Shaham brilantně, s pokorou a viditelnou láskou k autorovi.“
„Všichni zaslouží absolutorium, byl to jeden z nejlepších koncertů PKF – Prague Philharmonia, jaký jsem slyšela.“ celá recenze

Markéta Vejvodová, Harmonie, 13. září 2019

Čas, napětí, křehkost: PKF - Prague Philharmonia otevřela sezonu ve velkém stylu
Byla jsem zvědavá, jak si s „Wagnerem“ poradí orchestr, pro který je stále nejpřirozenější klasicistní obsazení. Stručně mohu shrnout - byla jsem unesena. Orchestr zněl nádherně zvučně, i přes menší počet smyčců (oproti velkým symfonickým orchestrům) byl zvukově skvěle vyvážený. Vlastně byla i radost se na orchestr dívat, s jakou hraje chutí a naplno. celá recenze

Alena Sojková, Harmonie, 26. června 2019

Hana Kubisová: Orchestrální hráčka s komorními sklony 
Hana Kubisová je jednou ze zakládajících členek Pražské komorní filharmonie, dnes PKF – Prague Philhamonia. Byla účastníkem zázraku zrodu nového orchestru, kdy hráči se zkušeností z Mahlerova orchestru mladých chtěli spolu dál hrát a rozhodli se založit nový ansámbl. Členka skupiny prvních houslí, komorní hráčka a pedagožka se v rozhovoru zamýšlí nejen nad jedinečností PKF a jejího prvního šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka, ale se stejným zaujetím hovoří i o své pedagogické práci, významu Kruhů přátel hudby a o tom, proč nechce zdůrazňovat své dobročinné aktivity. číst celý rozhovor

Frank Kuznik, bachtrack.com, 14. června 2019

Prague Philharmonia finishes with a flourish
Talk about a spectacular finale: PKF – Prague Philharmonia finished the season with a monster storm, a fire alarm and some pretty good music, too. With Music Director and Chief Conductor Emmanuel Villaume on the podium, the orchestra offered a bracing look at where itʼs been, where itʼs going and what an ambitious mid-sized ensemble can do with a large production piece. The offstage dramatics werenʼt planned, but they helped set the tone for an exciting evening. celá kritika

Martin Tyburec, ČT24, 3. června 2019

Kde končí Dvořák, pokračuje umělá inteligence. Počítač dokončil fragment nalezený v pozůstalosti  sledujte zajímavou reportáž České televize o projektu AIVA/Dvořák: From the Future World

Agáta Pilátová, KlasikaPlus, 30. května 2019

Jan Fišer: Chceme být duchem i pohledem na hudbu stále tvůrčí a mladí
„Se stylem Jiřího Bělohlávka dennodenně konfrontováni.“
„V případě mého recitálu je základ ve francouzské hudbě, která se zároveň vine jako červená nit celým šéfovským obdobím Emmanuela Villauma u PKF.“
„V triu někdy bývá debata citově zabarvenější. Ale to je zdravé a vždycky se dohodneme.“ celý rozhovor

Luboš Stehlík, Harmonie, 9. května 2019

Událost sezony? Harry Bicket
Po Rameauovi jsem myslel, že moje uspokojení už nemůže narůst. Omyl! Výběr z Beethovenovy baletní alegorické oslavné hudby Stvoření Prométheova, která se u nás dává velmi zřídka, naplnil sál pozitivními vibracemi. Pan Bicket dokáže evidentně vždy naleznout stylový a interpretační zlatý řez, tónový ideál, který je konkrétnímu orchestru vlastní. Nebylo to ani nudné, ani falešné. Vysvětluji si to i osobností Harryho Bicketa, jenž působí věrohodně, je znát, že toho hodně ví o hudbě baroka a klasicismu, dokáže svou vizi sdělit orchestru a na rozdíl od některých slavných dirigentů nemá patetická gesta (prostě Angličan☺). Rameau i Beethoven také byli skvělou platformou pro báječné sólové projevy členů PKF (horna, flétna, pikola, hoboj, klarinet, violoncello, housle). Pro mě byl dirigent nejzajímavějším hostem pražské hudební sezony. Třeba si tohoto jména povšimnou i špičkové české festivaly. celá kritika

Jiří Slabihoudek, KlasikaPlus, 30. dubna 2019

Když se v Rudolfinu staví dům aneb PKF pro děti
„Například jim vyvrátil to, že Gigue je vlastně hovorové slovo pro ´žigulík´.“
„Styděl jsem se. Dvořákovy variace jsem slyšel mockrát, ale těchto skrytých slov jsem si v sobotu všiml poprvé.“
„Asi ten nejunikátnější Don Giovanni, kterého jsem viděl; a v jiném kontextu dost možná i ten nejděsivější.“ celá reflexe

Svatava Barančicová, OperaPlus, 17. dubna 2019

PKF a dvě oscarové hvězdy
Orchestr hrál s přesností a  soustředěností, na jakou jsme u PKF zvyklí z jejích komorních začátků; hravost, lehkost, chytlavé rytmy, svěží tempa působila velmi optimisticky... Tentokrát mě zaujal velmi kvalitní zvuk prvních houslí, stříbřitý a romantický, a líbezná sóla koncertní mistryně Romany Špačkové. Rovněž cella odvedla výbornou práci. David Newman má rád robustnější zvuk, který se mu dařilo z orchestru vykřesat, jejich Schönberg nebyl introvertním psychodramatem, spíše romanticky rozevlátý a roztoužený... Zlatým vrcholem krásné dramaturgie byl Gershwinův Klavírní koncert in F, který přednesl pianista německo – nizozemského původu Andrew von Oeyen... Oeyen  si zcela podmanil publikum již v první větě – již po ní se strhl první bouřlivý potlesk (pravda, věta končí tak triumfálně, že se nelze divit). Oeyen hraje energicky, ale s velkou grácií, má sametově lehký kultivovaný úhoz a přehlednou střízlivou pedalizaci. Hýří nakažlivým apetitem, zvyšuje tempo, hraje si se synkopami, náročné technické prvky pro něj nejsou téma. Technicky nemá omezení a soustředí se jen na výraz. Také orchestr si užil vydařená jazzově uvolněná sóla (trubka, hoboj, flétna, hezké klarinety). Dirigent Newman jej vedl jistým a čitelným gestem a z úspěchu u pražského publika měl stejně jako sólista Andrew von Oeyen upřímnou radost. celá kritika

Vladimír Říha, novinky.cz, 16. ledna 2019

Americká sopranistka Pérezová zazářila s PKF
Lepšího hosta si nemohl orchestr PKF – Prague Philharmonia pro zahajovací koncert 25. sezony vzniku orchestru vybrat. Ve zcela zaplněném pražském Rudolfinu pod vedením francouzského šéfdirigenta Emmanuela Villaumea s ním zpívala americká sopranistka Ailyn Pérezová. Její výkon v dílech Ericha Wolfganga Korngolda a Richarda Strausse lze označit za mimořádný... Ve velké sestavě hrající orchestr rozšířený o členy své Akademie vedl dirigent s citem a celý večer cizeloval dokonalé souznění všech skupin s hlasem pěvkyně. celá kritika

Frank Kuznik, bachtrack.com, 13. prosince 2018

A thrilling vision of an electric future in Prague 
PKF – Prague Philharmoniaʼs staging of new site-specific works at the functionalist Veletržní palác (Trade Fair Palace) offered a smart, scintillating guesstimate... The sheer scale made the effect mesmerizing, and with the seating supplemented by a generous supply of couches and lounge chairs, the temptation to lie back and let the waves of sound and light wash over you was irresistible... It takes imagination and skill to make an event like this work, not to mention a solid base of local composers. Prague is fortunate to have a surfeit of first-rate compositional talent – and in PKF, an organization willing to take risks. This one paid off handsomely. celá kritika

Markéta Milerová, KlasikaPlus, 17. prosince 2018

Radostná nálada na posledním abonentním koncertu PKF
Ve suitě Mnoho povyku pro nic výborně vynikla i violoncellová a hornová sóla v podání členů PKF... V Koncertu pro dva klavíry a orchestr Es dur Wolfganga Amadea Mozarta zazářili Helène Mercier aLouis Lortie. Oba sólisté spolu pravidelně koncertují a jejich dokonalá sehranost je pověstná, čehož byli svědkem i posluchači koncertu PKF. Mozartův koncert klavírní duo předneslo jako opravdový dialog dvou rovnocenných partnerů. Zvláště úhoz, technika a výraz Louise Lortieho byly vskutku brilantní... V případě Reformační symfonie bylo vidět, že Mendelssohnova hudba je pro PKF jako stvořená.“ celá kritika

Aleš Bluma, KlasikaPlus, 9. října 2018

Sté výročí republiky oslavila i PKF
... Orchestr se pod vedením Mariána Lejavy překonával. Sóla bicích byla jedna z nejlepších, co jsem kdy slyšel, na špičkové úrovni hrály i žestě.  Orchestr si sál plně podmanil, až mrazilo v zádech. Obecenstvo ocenilo provedení dlouhodobým potleskem a voláním bravo. celá kritika

První skvělé ohlasy ve světovém tisku na naši profilovou desku u Warner Classics!

London Sunday Times
Francouzský program v podání Villaumova orchestru PKF vtěsnává raritu mezi dva populární mistrovské kusy: von Oeyen je citlivým, jiskřivým sólistou v Debussyho rané a netypické Fantazii pro klavír a orchestr. Villaume předvádí přímo magický smysl pro rytmus a texturu v Ravelově Mé matce huse a obzvláště v Bizetově mladistvé Symfonii C dur sršící čirou radostí.

Grammophon: The Listening Room: Episode 44
Vrcholem tohoto týdne je pro mne jiskřivá Bizetova Symfonie C dur v podání Pražanů.

Classica (*****)
... Čeští hudebníci předvádí zázračné finesy… V Bizetově Symfonii C dur je práce dirigenta symbolická. Začíná lehkým krokem, v nenuceném, skákavém tempu. Neslýcháváme zde velmi často tak hladké, nenucené smyčce, se kterými se pojí krásný, barvitý zvuk dechových nástrojů. Zvuková křehkost vnáší šarm také do suity Má matka husa, křehkost přirozená, bez jakékoliv strojenosti.

Český rozhlas, Album dne

Luboš Stehlík, Harmonie, 18. září 2018

Hradní kouzla...
Jakkoliv dobře znám charismatičnost orchestru, bezprostřednost projevu, muzikálnost jeho členů, přesto mě Ravel svou něhou nadchl. Jsem si jist, že značný podíl na skvostném výsledku měl dirigent a že nejspíš dokázal „svoje ovečky“ získat pro své vidění Husy. Bezpochyby nejlepší živé provedení, jehož jsem byl svědkem! Byl to večer plný kouzel. celá kritika

operaplus.cz, Svatava Barančicová, 15. září 2018

Sarah Chang: Ikona hudebního úspěchu
A bylo slyšet, že dirigent má k tomuto půvabnému dílu nejen blízký citový vztah, ale především mu dokonale rozumí a jeho interpretační výstavbu má promyšlenou do každého detailu. Právě v tak křehkých skladbách se nejlépe ukáže souznění orchestru s dirigentem a úvodní Ravel potvrdil, že v případě PKF a Emmanuela Villauma existuje velké porozumění. Hráči byli vůči svému šéfdirigentovi maximálně pozorní, vykouzlili všechny jemnosti, finesy a barvy, doslova zvukem namalovanou plochu stvořili ve třetí části (Šeredka, vládkyně pagod). Celá interpretace se vyznačovala velkou mírou plasticity – od dramatu ke ztišení a následné katarzi, jak se podařilo na malé ploše čtvrté části (Rozhovor Krásky a Zvířete). V páté části (Čarovná zahrada) zazněl onen známý sametový zvuk smyčců, kterým je PKF proslulá, a hráči s dirigentem tuto rozsahem nedlouhou, zhruba dvacetiminutovou skladbu dovedli k ohromujícímu závěru. celá kritika

KlasikaPlus.cz, Alena Sojková, 15. září 2018

PKF – Prague Philharmonia zahájila sezonu brilantně
Nyní mohl orchestr vzdát touto skladbou poctu svému zakladateli a předvedl opravdu to nejlepší, co v něm je. Především okouzlující měkký zvuk, vycizelované jemné linky smyčců, barevnost a smyslnost vedená zkušenou rukou francouzského dirigenta. Inspirovaný přednes, krásu a hloubku emocí, přestože primárně je to skladba „z dětského světa“ pohádek, s vtipnými zvukomalebnými detaily. Mírná melodie Růženky, rozpustilý Paleček, pískání ptáčků, dialog Krásky se Zvířetem (líbezné melodie střídají burleskní pokřivené motivy) a tak dále, až skladba dospěje do poslední části Čarovná zahrada. Úchvatná melodie zcela zahltí smysly posluchače, unáší jej na nějaké magické místo v dětství, do dokonalé krajiny prozářené sluncem a štěstím. Sám dirigent Villaume to vyjádřil takto: „Dílo, u kterého mám vždy v závěru pocit, že mne objala všechna krása a rozlehlost vesmíru.“ Zvuk orchestru v závěru mohutněl, po celou dobu tlumené barvy se naplno rozzářily a efekt byl dokonalý. Ve Španělském sále, kde je akustika někdy docela problém, zněla PKF fantasticky. celá kritika

za podpory
generální partner
hlavní partner
generální mediální partner
hlavní mediální partner